Jelikož jsem ještě stále v Londýně, tak mi dnes propadá letenka z Prahy na londýnské letiště Gatwick. Beru si mini cab a nechávám se hodit z mého londýnského působiště na autobusové nádraží na letišti Heathrow. Z Heathrow jedu National Expressem na Gatwick, kde mám už dlouhou dobu zaplacený pokoj v hotelu BLOC, který se nachází v jížním terminálu letiště, ze kterého zítra poletím do Las Vegas.
Je ráno 20.listopadu. Na snídani jdu do salónku, kam mám díky zlaté kartě American Express dva vstupy ročně zdarma – po návratu z Vegas zjišťuji, že mě tento vstup stál Ł15, pač jsem již tento rok vyčerpal vstupy (v lednu jsem šel do salónku v Dubaii a zřejmě poté ještě jednou).
Letím s Virgin Atlantic, které mám v oblibě. Jídlo je v pohodě a žízní člověk na jejich palubě netrpí. Starají se o pasažery znamenitě. Letíme Boeingem 747 – 400. Mám sedadlo do uličky, které je ze strategických důvodů nejvýhodnější. Vedle mne sedí chlápci z města Ipswich a tudíž o anglický humor není nouze. Let nám ubíhá poměrně rychle, byť deseti a půl hodinový let je celkem dlouhý.
Po příletu na McCarranovo letiště v Las Vegas jdu rovnou k automatizované pasové kontrole – takovým automatům, které jsem poprvé použil v roce 2014 na letišti Dallas Fort Worth, kde si nechávám oskenovat pas a pak ještě čtyři prsty každé ruky. Po zdárné kontrole, jdu ještě ke klasické pasové kontrole. Sedí tam chlápek v mém věku a je těžce v pohodě. Takhle rychle jsem se ještě do Států nedostal. No ikdyž není divu, protože toto je moje sedmá návštěva.
Beru si taxík do hotelu na Stripu, jak se také říká Las Vegas boulevardu. Řídí ho chlápek z Eritreje, a když zjišťuje, že jsem z České republiky, tak je potěšen. Oznamuje mi, že máme dobrý fotbalový tým. Asi jo – o fotbal se nezajímám.
Je neděle odpoledne. Jsem na Stripu a mám tři dny na relax. Jdu si je maximálně užít.
Je čas si jít zahrát a vyhrát. 🙂
V Las Vegas je mnoho restaurací a jídlo je výborné!
Po mexické kuchyni přichází řada na japonskou 🙂
A znovu mexická restaurace :-).
Je středa odpoledne a já jedu taxíkem zpět na McCarranovo letiště. Přicházím k osobní kontrole a jako obvykle žádám o alternativní prohlídku. Já tyhle skenery fakt nemusím. Chlápek je otrávenej, ale já se mu omlouvám a vysvětluji, proč tak činím. Chápe to a dáváme se do řeči. No a po prohlídce spolu ještě klábosíme. Jsme oba pro Trumpa, oba posloucháme tu samou radio show. Chlápek po tomto zjištění má úsměv na tváři. Ještě než se vydám směr salónek, tak mi dvakrát podává ruku.
Po krátké návštěvě salónku, kde se lehce občerstvím, je čas k nástupu do letadla. Tentokrát bez čekání ve frontě. Zpátky do Evropy letím první třídou nebo-li upper class.
Co si asi dám k jídlu? Je z čeho vybírat. 🙂
Po vyspání je čas na snídani. Za necelé 2 hodiny přistáváme na londýnském letišti Gatwick. Nechávám propadnout letenku zpět do Prahy, protože ještě musím být dva týdny v Londýně. Má čtvrtá návštěva Las Vegas splnila má očekávání. 🙂